Na nejrůznější organizace zastupující zájmy jednotlivých profesních skupin jsme si již do jisté míry zvykli. Zvykli jsme si, byť se skřípěním zubů, i na tlak vyvíjený na ceny překladatelských služeb. Někdo se tomuto tlaku podvolil více, někdo méně, několik málo hrdinů, mezi které se rozhodně nepočítám, vůbec.
Teď je tu však Translation Automation Users Society (TAUS; www.translationautomation.com), neboli Společenství uživatelů automatizace překladu. Mezi zakládající členy tohoto spolku patří největší překladatelské agentury a jejich klíčoví odběratelé, tedy např. Applied Language Solutions, Microsoft, Adobe, ale také např. Skřivánek nebo Moravia IT.
Cílem společenství TAUS je dramaticky snížit náklady na nákup překladatelských služeb. Tohoto primárního cíle má být dosaženo dvěma způsoby:
1. Pooling linguistic data, neboli sdílení jazykových dat, zjednodušeně řečeno sdílení překladových pamětí;
2. Crowdsourcing, neboli pořizování překladů od dobrovolníků.

Jak to má fungovat? Adobe, Microsoft apod. vytvoří jednu překladovou „superpaměť“, popř. několik tématicky rozčleněných „superpamětí“. Tyto paměti budou poskytnuty k dispozici veřejnosti prostřednictvím webového aplikačního rozhraní. Prozatím není stanoveno, zda tato data budou k dispozici bezplatně, či za poplatek. Osobně předpokládám spíše to druhé.
Do těchto pamětí budou přispívat jejich uživatelé (onen „crowdsourcing“), takže paměti neustále porostou. Následně budou tyto paměti využity členy společenství TAUS k automatickému předpřekladu nových materiálů. Poté bude takto předpřeložený text poskytnut překladatelům ke kontrole předpřeložených segmentů a k dopřeložení segmentů nových. Rozumí se samo sebou, že kontrola předpřeložených segmentů bude placena podstatně hůře než překlad nových segmentů.
Moje dotazy:
1. Jak to bude s autorskými právy? Jestliže přeložím text pomocí překladové superpaměti, do které budu překlad ukládat, obávám se, že poruším práva autora výchozího dokumentu.

2. Co bude s kvalitou pamětí? Jestliže do pamětí bude přispívat kdekdo (crowdsourcing), jakým způsobem budou filtrovány nevhodné segmenty? Co se stane s překladem ve znění "Pro otevření dialogového okna klikněte na symbol XY"? Jako názorný příklad můžeme uvést „crowdsourcovanou“ lokalizaci prohlížeče Firefox. Chyba na chybě. Kdo viděl slovenskou lokalizaci systému k řízení překladatelských projektů Projetex, zřejmě by této agentuře nesvěřil ani překlad osobního dopisu.
Kromě toho ani samotní překladatelé mnohdy nemají základní vědomosti o typografických pravidlech, takže namísto pomlček v překladech vidíme spojovníky, na koncích řádků osamocené, nesvázané jednohláskové předložky, nesvázané znaky procent a stupňů apod. Jak to tedy bude vypadat, když překlad zhotoví dav (crowd)?

3. Jak to bude s platbami? Aktivní uživatelé aplikací CAT dozajista potvrdí, že dělat po někom korekturu je mnohdy horší než tvořit nový překlad. Jestliže budu muset větu "Pro otevření dialogového okna klikněte na symbol XY" muset přepisovat na "Dialog otevřete klepnutím na tlačítko XY“, rozhodně se nebudu ochoten smířit s cenou za korekturu.

Možná jsem jen paranoik, ale mám pocit, že TAUS chce z překladatelů udělat uboze placené korektory. Máme vůbec šanci se tomuto tlaku ubránit? Jak? Jsou mé obavy oprávněné, nebo mám jen příliš úzký úhel pohledu? Moc by mě, vážené kolegyně a kolegové, zajímal Váš názor.